Jsme se zeptali místostarosty města Letohradu Martina Hatky.
V osmdesátých letech minulého století spolupracovalo vedení města úzce se Státním ústavem pro rekonstrukci památkových objektů na zpracování územního plánu a dokumentů k revitalizaci historického jádra města. Na to navázaly logicky i projekční práce na rekonstrukci zámku a jeho bezprostředního okolí. Zámecká terasa byla pouze volnou plochou, která posloužila pro zařízení staveniště při obnově památky. Zámecké zahradnictví již nezásobovalo šlechtickou rodinu zeleninou, ale byly tam skleníky k pěstování květin. Vlastní park byl udržován, ale bez ucelené koncepce jen dílčími kroky, přibýval nálet, obvodové zdivo bylo opravováno, ale v nedostatečně významných úsecích.
Kdy došlo k zásadnímu obratu a nastavení současného projektu Nimptsch nás spojuje?
První pokus o komplexní zhodnocení potenciálu zámeckého parku včetně terasy, navazujících ploch veřejné zeleně pro občany města a rozvoj turistického ruchu byl učiněn v listopadu 2010 zpracováním architektonicko – urbanistické studie s tím, že bude využita pro podání žádosti o státní dotaci na podporu urbanizované krajiny. Žádná vhodná výzva nakonec vyhlášena nebyla. V roce 2008 u příležitosti 700. výročí od první zmínky o městě byla navázána partnerská spolupráce s polským městem Niemcza.
Dnes už to je ale více než 13 let do začátku realizace, proč ta prodleva?
S ohledem na nové podmínky dotačních titulů v dalším plánovacím období připravil architektonický ateliér Ing. Dvořákové studii revitalizace ploch zámeckého parku, terasy a bývalé oranžerie tak, aby odpovídala podmínkám poskytovatele na podporu přeshraničního turistického ruchu – Euroregionu Glacensis.
Zpracovanou dokumentaci jsme použili k podání žádostí o dotaci
- Duben 2016
- Září 2017
- Leden 2019
Dokumentaci pro provedení stavby na plochy zeleně dopracovala Ing. Dvořáková a na obnovu zámecké oranžerie Ing. arch. Poubová.
Proč nese projekt název Nimptsch nás spojuje?
V minulosti se nám nezdálo nějak důležité a možná ani zajímavé, že v prvních volbách v našem městě, tehdejším Kyšperku, které se konaly v roce 1850, bylo zvoleno devítičlenné zastupitelstvo a starostou zvolen Karel hrabě Nimptsch.
Karel hrabě Nimptsch se narodil 26.2.1803 v Kyšperku. Oženil se tu 27.11.1828 s Terezií, hraběnkou Marcolini, dcerou Petra hraběte Marcolini. Stal se spolumajitelem zdejšího panství v letech 1836 – 1869. V historických pramenech se uvádí, že za něho byla prosazována změna názvu města Kyšperk na český „Supí hora“. K tomu je třeba dodat, že Karel patří do 7. generace v rodu Nimptsch pocházející z dnešního Dolního Slezska v Polsku.
10. srpna 2007 jsme v pracovní skupině pro přípravu sedmistého výročí města (pro rok 2008) přišli s námětem navázat partnerství s některým městem v Polsku a na Slovensku. Na základě tohoto námětu jsem oslovil mimo jiné velvyslanectví Polské republiky. Odezvu jsme našli ve vedení polského města Niemcza, se kterým bylo následně navázáno oficiální partnerství, uzavřena smlouva a jeho představitelé i občané se zúčastňují od roku 2008 letohradských nejvýznamnějších akcí a my naopak navštěvujeme polské město.
Když jsem otevřel polskou publikaci Przewodnik historyczny po ziemi niemczanskiej, která je k dispozici s polským a německým textem, zjistil jsem, že v německé mutaci je město uváděno jako Nimptsch (do roku 1945). Po dalším pátrání o souvislostech se mi potvrdilo, že rod našeho prvního starosty skutečně pochází z města Niemcza, z hradu, jehož pozůstatky jsou do dnešní doby zachované. Archeologické práce prováděné v letech 1950–1954 a 1972–1973 potvrdily existenci hradu v období Velké Moravy.
Jsou zde tedy zajímavé vazby, které nám prokazují smysl přeshraničního projektu Letohrad – Niemcza. Karel Nimptsch v roce 1836 vykoupil dům od Příborských, tj. čp. 78 na náměstí. Dnes je zde mapové centrum vedle muzea a setkávají se tady cyklostezky. Plocha byla tehdy připojena k předzámeckému prostoru a souvisela s celkovou velkou úpravou terénu a zřízení zámeckého parku právě za hrabat Marcoliniho a Nimptsche. Je tu tedy nejen historické propojení mezi starostou pocházejícím z rodu Nimptsch, původně z našeho partnerského města Niemcza, ale i autorství bývalé „Panské zahrady“, tedy zámeckého parku, který z evropských zdrojů financujeme.
Nejde tedy o vazbu uměle dodatečně vytvořenou, ale o skutečné společné kořeny v historii, byť objevené trochu náhodou a až nedávno.
Jak tedy práce pokračují?
Když Letohrad 23. 5. 2019 obdržel potvrzení o přiznání dotace, majetkový odbor zajistil výběrová řízení na zhotovitele díla. Požadované zahradnické práce byly svěřeny firmě Ing. Jana Servuse z Brna a zcela technologicky odlišné práce na obnově zámecké oranžerie firmě Stating s.r.o. Hradec Králové. Žádná rekonstrukce, obnova, nebo revitalizace se neobejde bez nečekaných komplikací, a tak je tomu i tady.
Zahájení stavby proběhlo v období prudkého růstu cen materiálů, kolapsu některých subdodavatelů a nedostatku pracovníků. Když se potvrdilo, že pod podlahami oranžerie se nachází vzácné původní historické topné kanály, nastoupili na měsíc archeologové.
V současné době je úprava zámecké terasy přibližně v polovině, nastupují dlaždiči a vysazují se květiny. V parku je rozšiřována síť mlatových cest s žulovými obrubami a doplňována osvětlením. Na zámeckém nádvoří je již funkční závlahový systém využívající dešťovou vodu ze střechy zámku. Na plochách bývalého zahradnictví navazují po provedení terénních úprav výsadby a montáž konstrukcí. S napětím očekáváme dodání hlavních kovových okenních konstrukcí pro jižní průčelí oranžerie, aby bylo možné dokončit především povrchy stěn uvnitř stavby. Po zateplení budovy se začneme zabývat instalací exponátů v části flora.
