Na historické jádro města Letohradu (dříve Kyšperka) s dominantním zámkem a barokním kostelem byly postupně navázány krajinářské objekty. Vedle rozsáhlé zámecké terasy a bazénkem s lekníny založil hrabě Petr Marcolini – Feretti v letech 1820–1830 přírodně krajinářský park se zelinářskou a květinářskou zahradou. S jeho dcerou Terezii se oženil Karel Nimptsch, patřící do 7. generace rodu Nimptsch pocházející z dnešního Dolního Slezska v Polsku. Kolébkou tohoto rodu je tedy dnešní město Niemcza, obdobné velikosti jako Letohrad. V období 1836–1869, kdy byl Karel Nimptsch spolumajitelem zdejšího panství tak byly dokončeny úpravy ploch kolem zámku, park a podle projektu Josefa Pöterze přestavěna oranžerie do dnešní velikosti.
Za dalších 150 let se až do dnešní doby měnilo využití některých ploch, vznikly nové konstrukce a naopak byly později odstraněny, nebo přemístěny. I přes větrnou smršť v roce 1941, kdy byl park velmi postižen, se do dnešní doby zachovala řada původních dřevin. Ještě cennější než historické, mnohdy vzácné dřeviny je jedineční bylinné patro. Mezi řadou chráněných cibulovin zaujímá zvláštní místo kandík psí zub, který zde roste nejseverněji v Evropě a na jednom ze dvou míst v České republice.
Pestrým využitím se může pochlubit budova oranžerie, která sloužila předně původnímu účelu k péči o subtropické rostliny, ale také jako klubová zařízení, výstavní plochy a zrací sklepy ementálského sýra. V době, kdy majitelem panství byl hrabě Karel Stubenberg-Nimpsch, botanický entuziasta, přivezla mu jeho manželka Paulina z Vídně vzácný unikát jalovce čínského. Do Vídně bonsaj ve stáří 100 let přivezl v roce 1882 z Japonska Josef Filip von Stubenberg. Až do roku 1977 byla bonsaj pěstována v Letohradě zámeckým zahradníkem Robertem Tříletým a v témže roce předána do sbírek Botanické zahrady v Liberci, kde je dodnes. Jde o nejstarší bonsaj pěstovanou v Evropě.
Po desítky let byla prováděna běžná údržba ploch, a tak když se po roce 2015 dalo využít dotačních prostředků Evropské unie, respektive prostřednictví Euroregionu glacensis, vznikl rozsáhlý projekt, který umožnil revitalizovat zámecký park, terasu, zelinářskou a květinářskou zahradu a obnovit oranžerii. K dokončení stavebních prací a úpravám ploch došlo na přelomu roku 2022–2023.
Nyní najdete na plochách obklopující historické jádro města se zámkem
- Stylově upravenou zámeckou terasu se záhony pestrobarevných květin, která umožňuje celoroční užívání na koncerty, výstavy, trhy a také procházky a posezení;
- Historickou zámeckou oranžerii se subtropickými rostlinami doplněnou o expozici prvků australské krajiny s ptáky a malým mořským akváriem. Oranžerie je kolébkou nejstarší bonsaje pěstované v Evropě, jediná funkční a v tomto rozsahu obnovená v Pardubickém kraji;
- Zámecký park s obnovenými historickými cestami doplněný novými dřevinami a chráněným bylinným patrem, kterému v jarních měsících dominují plochy kvetoucího kandíku psího zubu;
- Naučnou zahradu na místě původní zámecké květinářské a zelinářské zahrady, která nyní umožňuje prohlídku bylin a květin včetně historických růží, prohlídku sadu historických ovocných odrůd a posezení vedle bludiště, které skrývá tři miniatury kulturních památek z partnerské oblasti. Ve skutečné velikosti je můžete navštívit na trase z Letohradu do polského města Niemcza;
- Pohled na historické jádro města s vyhlášenou památkovou zónou umožňuje několik míst na turistických trasách. Jeden pohled se otevírá na východní straně, nad umělou jeskyní, další od empírového pavilonku v nejvyšší části parku, z jižní strany dominantní kaple sv. J. Nepomuckého nad městem a nakonec i od Muchovy vyhlídky.
